pálit se dá kdeco. znám zelináře, který pálí třeba pomeranče, které neprodá. Dostal jsem litr na užívání, nebylo do tobrý ani na mazání kolen... Taky skládá do bečky ovoce, které mů zůstane - kiwi, banány, mango atd a tuto šílenou směs nazývá Tutti-frutti. Taky jeden kamarád vypálil medovinu, ale chutnalo to , jako bych pil propolis...
Raději bych tedy pojenával o "normálních" surovinách. Dá se sice v podstatě vypálit vše ale v našich podmínkách bych mluvil o ovoci, tedy třešně, višně, meruňky, broskve, švestky, jablka, hrušky, špendlíky. Kvalita a užívání výsledného produktu je vždy závislá od kvality a vlastnostech použité suroviny. Velmi záleží na tom, zda se jedná např o letní ovoce, ale i něktré podzimní (jablka) které je sice zdánlivě lahodné a sladké, ale ve skutečnosti nemá v sobě dost přírodního cukru a je nutno jej doslazovat cukrem nejběžněji dostupným - tedy řepným, samozřejmně z ovoce, které doslazovat nemusíme, bude pálenka lahodnější a na jazyku jemnější, bez "ocasu".
Teď k vlasnímu nakládání a procesu kvašní:
Na začátek něco málo informací o kvašení: u kvasu určeného k pálení (na rozdíl od vína) se jedná o kvasný proces areobní (tedy s přístupem vzduchu), při kterém dochází k přeměně cukru na alkohol a ocet. Alkoholové a octové kvašení s sebou jdou v jisté rovnováze, dokud je v kvasu dostatek cukru, převládá v drtivé míře proces alkoholový. Pokud ale v původní surovině je málo cukru, je proces octového kvašení intenzivnější, dokonce není-li na konci procesu již v surovině cukr skoro žádný (došlo k přeměně cukru na alkohol), začne proces octového kvašení likvidovat méně stabilní výsledek procesu kvašení alkoholového. Jinak řečeno, octové kvašení nám sežere již vyprodukovaný alkohol. V praxi nastane tento okamžik zlomu právě když spadne "koláč", nebo taky, když cukernatost směsi spadne pod cca 1,5 až 3 stupně, prostě hustota směsi, daná obsahem cukru se sníží protože již došlo k úplné přeměně na alkohol a "koláč" se neunese na hladině mače.
Teď nakládání ovoce: Na začátku kvašení by směs měla mít 16 až 18 stup cukernatosti. Začátek kvašení beru okamžik, kdy mám bečky plné. V praxi obvykle bečky plníme týden až 14 dní, doporučuji zahájit plnění jedné bečky, uprostřed očekávané doby plnění původní množství rozdělit do další(ch) beček a tyto postupně plnit. Cukr doporučuji přidat jednak na začátku, podle předpokládaného množství, kterého asi tak dosáhneme a pak do doplnění množství cukru "doladit" Do letního ovoce (třešně, meruňky, špendlíky...) počítám cca 6 kg cukru na 100 l mače, podobně u hrušek, tam by mohlo stačit cca 4 kg/100l (ale je rozdíl, jestli nakládám v srpnu máslovky nebo koncem října slaďoučké tvrdé podzimky), u jablek je potřeba počítat až s 8kg/100l, zatímco švestky někdo nedoslaďuje vůbec, já dávám 1 kg/100l, přičemž to 1 kg dávám hned na začátku nakládání, aby se mi směs "podržela" do doby, než plnění ukončím. Ovoce nakládáme zásadně zcela zralé (ideální je "sračkózní konzistence"), může být nakvašené ale nikdy nesmí být plesnivé nebo zelené. Některé ovoce - např. podzimní hrušky je potřeba nechat dozrát např v lískách nebo na seně a do bečky dávat postupně, a ještě k tomu rozkrájené. Ideální pro švestky pro naložení je stav, kdy mají "scvrklé prdelky", klidně mohou být popadané po prvním mrazíku. Jablka doporučuji rozdrtit, nechat den dva odstát, pak vylisovat a nechat kvasit mošt. Výsledek je lahodnější, navíc v takovém případě by mělo stačit cca do 6 kg cukru/100l
Kvašení: podle druhu ovoce a teploty, při které ke kvašení dochází se odvíjí i doba kvašení. U letního ovoce lze očekávat prokvašení v době 6 max 8 týdnů, podzimní ovoce si vezme kolem 8 mi týdnů. Třeba švesky, které mají dost přirozeného cukru, snesou i více než 8 týdnů, dokonce jsou stabilnější z hlediska přeměny alkoholu na ocet a při odložení do sklepa je možno je vypálit i klidně o nějaký ten měsíc později... Veškeré ovoce, naložené do bečky musí mít možnost se rozkvasit, velké ovoce je tedy potřeba nadrtit či nakrájet, měkké či menší samo pustí šťávu, ale v každém případě neuškodí, když ovoce po naložení a rozkvašemí promícháme a potlučeme (já používám násadu od krumpáče). Mnozí "nakládači" se teď chytají za hlavu, protože existuje vžitý názor, že do mače se zásadně nešťourá. Ale je potřeba mít stále na paměti, že se jedná o areobní kvašení, tedy toto kvašení opravdu potřebuje ke svému správnému procesu (a minimalizaci souběžného kvašení octového) kyslík. Tedy se opravdu nemusíme bát směs provzdušnit prošťoucháním třeba tou násadou, dokonce mi kamarád chemik doporučil (a já praktikuji) během doby kvašení 2x až 3x směs v bečce promíchat, klidně popřelívat, prostě pořádně provzdušnit. Přitom si s "koláčem" nemusíte dělat žádné starosti, jedná se v podstatě o pěnu a "šum", který je lehčí než směs, ve které je dostatek cukru, a po tomto promíchání se zase skonzoliduje, vyplave na povrch a obsah bečky uzavře. Kvašení lze samozřejmně kontrolovat a ovlivńovat umístěním beček do chladných či naopak teplých prostor. Je třeba mít na paměti, že při plnění beček potřebujeme kvašení nastartovat ale ne moc, aby nám neuteklo, než bečky doplníme. Ideální je teplota kolem 12 stupňů, pozor, při 8 stup Celsia se kvasný proces skoro zastavuje, při 5 stupních už může dojít ke "stržení". Jako ideální teplotu pro zrání - po doplnění beček bych viděl rozmezí 15 až 20 st Celsia (přitom krátkodobý výkyv teplot není žádné drama). V létě tedy bečky dávám do stínu nebo do předsklepí, na podzim, pokud nejsou v noci mrazíky nechávám bečky klidně venku ale ve stínu, v pozdnějším podzimu dávám bečky do garáže... Konec kvašení a zralost pro pálení je dáno těmi 1,5 až 3 st cukernatosti, to je ten okamžik, kdy koláč na povrchu se již na hladině neunese a spadne dolů. U letního ovoce je potřeba buď hned odvézt do pálenice nebo strčit do chladu, aby se zastavily veškeré kvasné procesy... Pokud se (hlavně u letního ovoce, které jsme hodně doslazovali řepným cukrem, je teplo a směs není stabilní...) dostanete do situace, že máte kvas hotový, nemáte chlaďák a v pálenici jste se včas neobjednali, je plná sezona a nikdo Vás nechce vzít, pak se dá kvas zakonzervovat zasířením, tuším se ten prostředek jmenuje pyrosulfid sodný. Pokud sáhnete k tomuto krajnímu řešení, zastavíte veškeré procesy, tedy kvašení alkoholové i octové, v tom okamžiku stačí mač dát někam do přiměřeného chladu (do sklepa) už se mu nic nestane, ALE V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ s tím nesmíte odjet do pálenice. Musíte počkat, až vpravená síra ze směsi vyprchá, občas tomu můžete pomoci promícháním, ale nesnažte se to vypálit dřív než tak za 2 až 3 měsíce. Jinak vysíříte celou pálenici, pálenka Vám bude smrdět a chutnat sírou a pokazíte pálenku i jednomu až dvěma, co budou pálit po Vás...
Celé to možná vypadá jako složitá věda, aspoň tato dizertační práce tomu napovídá, ale opravdu se toho nemusíte bát, stačí jen dodržet základní pravidla:
Nakládat ovoce jen zdravé, kvalitní, pohlídat si počáteční cukernatost, pohlídat si teploty během kvašení, pohlídat si konec kvašení = včas vypálit...
Vlastní pálení - množství kvasu atd se řídí pravidly pálenice, kam kvas odvezete. Záleží na velikosti kotle, někde mají pravidla, že berou minimálně 50 l kvasu, na samostatné pálení 150 litrů (tedy od 5é do 150 Vás smíchají s někým jiným), maximální dávka pro jedno pálení podle velikosti kotle - 250 až 300 l. Na toto je potřeba se informovat dopředu, abyste věděli do čeho jdete. Také je dobré v okamžiku kdy naložíte, se již dopředu objednat, abyste se pak nedivili a nemuseli sířit. (sířil jsem několikrát, není s tím problém, pokud neuděláte to co já, když jsem sířil poprvé a tu situaci jsem popsal výše...) Na pálenici Vm také řeknou, až podle toho co vypálite, jak to máte naředit, já to dělám tak, že si hotový produkt nechám spočítat k naředění tak, aby pálenka měla cca 55%, doma nechám demižon otevřený nebo ucpaný jen gázou cca 1 měsíc, aby vyprchaly těkavé "smrady". Během toho měsíce to ztratí cca 2 až 3 %, výsledná pálenka k lahvování má tedy okolo 52%. - výsledek by neměl mít pod 51%, protože byste tam měli víc vody než alkoholu. To je méně stabilní a trvanlivé, vždy v tom, co uskladňujete musí být víc alkoholu než vody, proto těch min 51%